Odborné znalosti, které kariérní poradci potřebují k práci s informacemi o trhu práce, souvisejí s vyhledáváním LMI, hodnocením jejich kvality, jejich integrací do poradenských činností a přispíváním ke zlepšování nástrojů LMI pro celoživotní poradenství.
Poradce by měl mít následující znalosti a měl by být schopen plnit následující úkoly:
- Znalost koncepce LMI pro celoživotní poradenství;
- Znalost různých pracovních prostředí: veřejný sektor, soukromý sektor, podnikání;
- Vyhledávání a nalézání LMI;
- Ověřování zdrojů LMI: jaké jsou spolehlivé a kvalitní zdroje;
- Vytvoření jediného vstupního bodu, portfolia klíčových zdrojů LMI podporujících vaši každodenní práci;
- Výběr vhodných informací o trhu práce pro různé skupiny klientů;
- Pochopení a interpretace LMI;
- Informování jednotlivců o kvalitních zdrojích a nástrojích;
- Výuka jednotlivců, jak používat LMI nezávisleji;
- Poradenství klientům na základě LMI (výběr LMI a jejich efektivní úprava pro klienty);
- Dovednosti v oblasti IKT: digitální gramotnost a nové komunikační návyky, ... porozumění tomu, jak uživatelé začleňují nové technologie do svých životů a jak odpovídajícím způsobem upravit šíření LMI;
- Práce s novými způsoby komunikace, práce s novými technologiemi.
Jak můžete tyto dovednosti získat? Existují různé způsoby, které vám pomohou získat dovednosti a udržet si je, například:
- Základní poznatky o LMI pro poradenství lze získat prostřednictvím používání tohoto souboru nástrojů a vzdělávacího materiálu uvedeného v souboru nástrojů;
- Můžete sledovat workshopy, semináře věnované tématům trhu práce. Ty mohou organizovat svazy odvětví, společnosti věnující se lidským zdrojům, PES apod. Můžete sledovat také další školení uvnitř nebo vně vaší organizace. Další možnosti nabízejí odborné sítě pro kariérní poradce. Je zajímavé sdílet zkušenosti s poradci pro volbu povolání uvnitř i vně vaší organizace.
- Předchozí zkušenosti v roli poradce v oblasti zaměstnání nebo na jiné pracovní pozici mohou být také velmi užitečné
- Navazování kontaktů: další možností, jak „cítit pulz“ trhu práce a rozšířit objem informací o trhu práce představuje pro kariérní poradce spolupráce s místními zaměstnavateli a sítěmi zaměstnavatelů v regionu. Účast v místních partnerstvích v oblasti zaměstnanosti, spolupráce se svazy odvětví, spolupráce s veřejnými a soukromými pracovními agenturami, další odborná příprava, sdílení zkušeností s ostatními poradci, návštěvy firem apod.
- Dalším prvkem, který přispívá k rozvíjení dovedností, je sebehodnocení. Snažte se mít povědomí o tom, co ve vaší poradenské praxi dobře funguje, pokud jde o integraci informací o trhu práce. Co naopak nefunguje? Proč? Tyto postřehy mohou pomoci zlepšit využívání LMI v oblasti celoživotního poradenství.
- Když úroveň odborných znalostí týkajících se LMI není ve vaší organizaci dostatečná, informujte vedení, že je důležité investovat do dovedností a schopností souvisejících s využíváním a integrací informací o trhu práce.
INICIATIVY ZAHRNUJÍCÍ PODPORU LMI PRO KARIÉRNÍ PORADCE
- Infoabsolvent (Česká republika) www.infoabsolvent.cz
- Poradenská kancelář pro profesní rozvoj (Chorvatsko)
- Pathfinder (Estonsko) www.rajaleidja.ee
- TET-tori (Finsko) peda.net/tet
- Beroepeninbeeld (Nizozemsko) www.beroepeninbeeld.nl
- eGuidance (Dánsko)
INICIATIVY CELOŽIVOTNÍHO PORADENSTVÍ SE SILNÝM ZAPOJENÍM MÍSTNÍCH ZAINTERESOVANÝCH SKUPIN
- Informační centra BIZ (Německo) www.arbeitsagentur.de
- TET-tori (Finsko) peda.net/tet
- Beroepenhuis (BE-FL) www.beroepenhuis.be
Informace o trhu práce by měly být zmíněny jako klíčové úkoly nebo dovednosti v profesních profilech a popisu práce kariérových poradců. Profesní profil, který vypracovalo středisko Cedefop, naleznete ve zde zmíněném dokumentu. Informace o trhu práce jsou také klíčovým prvkem evropských pokynů pro celoživotní poradenství.
Přístupy poradců pro volbu povolání k celoživotnímu poradenství odrážejí teoretické přístupy. Je užitečné dozvědět se více o původu těchto přístupů a situovat se v této oblasti. Nový výzkum může navíc přinést nové poznatky. Máte-li zájem, můžete sledovat práci různých odborníků v oboru prostřednictvím publikací, konferencí, blogů apod.
Některé zajímavé poznatky akademických odborníků si můžete prostudovat níže.
Typologie zdrojů pro celoživotní poradenství založených na IKT
Stávající evropské zdroje založené na informačních a komunikačních technologiích v oblasti informací pro profesní rozvoj a poradenství klasifikoval Offer ve vztahu k typu modelu DOTS, který vyvinuli autoři Law a Watts v roce 1977.
Offer, M., 1997, A Review of the Use of Computer-Assisted Guidance and the Internet in Europe, National Centre for Guidance in Education, Dublin.
OECD, Watts, A.G, 2001. The Role Of Information And Communication Technologies In An Integrated
Career Information And Guidance System
TYPOLOGIE ZDROJŮ PRO CELOŽIVOTNÍ PORADENSTVÍ ZALOŽENÝCH NA IKT
Dovednosti pro rozhodování
Zdroje týkající se dovedností pro rozhodování zahrnují odpovídající systémy, které uživatelům umožňují spojit své osobní profily s příslušnými vzdělávacími nebo pracovními příležitostmi. Výsledkem je seznam příležitostí, které nejvíce odpovídají jejich profilu. Patří sem také zdroje pro rozhodování bez obsahu, jejichž cílem je pomoci uživatelům systematicky zkoumat možnosti a vyvažovat vhodnost konkrétních možností proti vnímané pravděpodobnosti jejich dosažení.
Informovanost o existujících příležitostech
Ke zdrojům zaměřeným na informovanost o příležitostech patří databáze vzdělávacích anebo pracovních příležitostí s nabídkou kritérií vyhledávání, která uživatelům umožňují nalézt údaje relevantní jejich potřebám. Databáze mohou zahrnovat: vzdělávací instituce nebo kurzy; povolání, zaměstnavatele nebo volná pracovní místa; možnosti dobrovolné práce a informace o tom, jak se stát samostatně výdělečně činným. Některé obsahují příslušné informace o nabídce a poptávce na trhu práce. Existují také příklady pracovních simulací, které uživatelům umožňují poznat konkrétní pracovní oblasti zkušenostním způsobem.
Sebeuvědomění
Zdroje týkající se sebeuvědomění jsou navrženy tak, aby pomohly uživatelům ohodnotit sebe samé a připravit profil, který lze spojit s vhodnými vzdělávacími a pracovními příležitostmi. Tyto zdroje se pohybují od jednoduchých dotazníků sebehodnocení až po psychometrické testy; zahrnují také otevřenější přístupy „brainstormingu“.
Schopnost zvládat přechodné období
A konečně, zdroje týkající se zvládání přechodného období pomáhají uživatelům realizovat jejich rozhodnutí. Mohou zahrnovat podporu při vytváření akčních plánů, přípravu životopisů, vyplňování formulářů žádostí a přípravu na pohovory; mohou také zahrnovat pomoc při získávání finančních prostředků na vzdělávací příležitosti nebo zahájení samostatně výdělečné činnosti.
Jediný vstupní bod
Podle nedávné studie Manipal City & Guilds, která se zabývá procesem vytváření robustnějšího a použitelnějšího systému LMI v Indii, by měly být všechny toky informací/dat pocházejících z více zdrojů integrovány do společného informačního systému. Tento společný informační systém by měl být přístupný zjediného rozhraní, které je snadno přístupné a uživatelsky přívětivé (například webový portál).
Příklad, v němž je velký rozsah datových zdrojů shromažďován v rámci společného informačního systému
Manipal city & guilds (2013). Towards a More Effective Labour Market Information System in India. ILO DWT for South Asia & Country Office for India.
Směrem ke společnému rozvoji (společnému budování kariéry)
Sociální média mohou být v celoživotním poradenství využita pro několik účelů a mají několik funkcí, které ovlivňují poskytovanou službu, jak dokládá studie Kettunen et al. (2015). Tato studie identifikuje čtyři různé funkce sociálních médií v kariérovém poradenství. Za prvé lze sociální média v kariérovém poradenství využít jednoduše pro poskytování informací. Za druhé jsou sociální média považována za prostředek pro individuální komunikaci. Za třetí lze sociální média považovat za interaktivní pracovní prostor. A konečně, sociální média jsou vnímána jako způsob společného budování kariéry, kdy mezi různými členy komunity dochází ke sdílení odborných znalostí a vytváření smysluplných společných konstrukcí ohledně kariérních otázek.
Kettunen, J. Sampson, J., Vuorinen, R. (2015). Career practitioners’ conceptions of competency for social media in career services. University of Jyväskylä
Digitální propast
Dalším důležitým aspektem, který je často zmiňován v literatuře o IKT v celoživotním poradenství obecně a zejména v sociálních médiích a poradenství, je digitální propast (viz Bimrose et. al (2010), Sampson et. al. (2015)). Digitální propast prvního řádu odkazuje na skutečnost, že mezi různými skupinami obyvatelstva existuje rozdíl podle jejich přístupu k počítačům a internetu. Neustálé rozšiřování informačních a komunikačních technologií odhalilo nové rozdíly, tentokrát ve způsobu využívání IKT. Mnoho autorů to nazývá „digitální propastí druhého řádu“. Tento koncept předpokládá postupný posun nerovnosti, od přístupu k IKT k využívání IKT.
Bimrose, J., Barnes, S. (2010). Labour Market Information (LMI), Information Communications and Technologies (ICT) and Information, Advice and Guidance (IAG): The way forward? Wath-upon-Dearne: UK Commission for Employment and Skills.
Bimrose, J., Barnes, S.-A., & Atwell, G. (2010). An investigation into the skills needed by Connexions personal advisers to develop internet-based guidance. Reading: CfBT Education Trust.
Kettunen, J. Sampson, J., Vuorinen, R. (2015). Career practitioners’ conceptions of competency for social media in career services. University of Jyväskylä
Sociální média v informačních činnostech
Za informační činnosti (osvětu) na trhu práce lze považovat všechny typy činností, které identifikují a podporují netradiční „klienty“, jako jsou neaktivní lidé, neregistrovaná mládež, migranti, zdravotně hendikepovaní lidé apod. Existuje mnoho metod, které lze využít. Hall a kol. (2015) identifikoval sedm různých metod informačních činností v závislosti na intenzitě intervence.
Sociální sítě mohou nabídnout dostupný a účinný soubor nástrojů pro propagaci a zdůraznění konkrétních služeb, například kariérového poradenství. Pracovníci v terénu často uvádějí, že využívání sociálních médií je jedním z nejdůležitějších kanálů komunikace s neregistrovanou mládeží, neboť sociální média mají tendenci být jedním z „konstantních“ aspektů v jejich životě (Hall et. Al, 2015). Sociální média mohou být navíc využívána k organizování akcí a mají také řadu provozních výhod. Sociální média lze rychle aktualizovat a přizpůsobit konkrétní cílové skupině z hlediska obsahu a jazyka. S ohledem na nákladovou efektivitu této metody lze oslovit velké množství lidí. Navzdory těmto výhodám musí poradci brát v úvahu, že ne všichni ednotlivci mají dostatečné dovednosti v oblasti počítačové gramotnosti, aby mohli tyto služby využívat.
Hall, AM., Metcalfe, H., Irving, P. (2015) PES practices for the outreach and activation of NEETs. Evropská komise, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, Brusel.